Tak jsme zpátky - návrat do reality

Tak jsme se včera vrátili. Skoro na chlup i hodinově po pěti týdnech cestování jsme dorazili zpátky. Za tu dobu jsme ujeli 9460 km na které jsme spotřebovali 727 litrů nafty. Za celou dobu jsme nepotkali po cestě ani jednoho policajta, co by prudil. Kromě jedné prasklé žárovky na karavanu a plechu který dřel na přední poloose po výměně homokinetického kloubu ve fázi příprav na cestu jsme neměli jedinou technickou závadu.  Technika pracovala na jedničku.
 Sluníčko nám za tu dobu vyrobilo více než 1 kW energie. O hodně méně jsme spotřebovali. Prakticky nebylo ani potřeba svítí, více než polovinu cesty jsme měli pořád světlo :). Televizi jsme zapnuli snad 2x, bylo na co koukat venku.

 Spotřebovali jsme 36kg plynu. 2x jsme ho tankovali v Norsku. spotřeba byla vyšší, protože v noci byla zima - hlavně nad polárním kruhem :). A taky protože jsmesi pořád vařili dobroty a pekli maso v troubě. No a taky na ohřev vody, když jsme se koupali. Voda se brala kde se dala. Na pumpách, nebo třeba z vodopádu či jezera.





V kempu jsme byly 2x a to z důvodu praní a potřeby udržby sanitáru. Potom už se to řešilo kde to šlo a jak to šlo. Ale vcelku nebyl problém. Celá cesta byla jeden ohromný zážitek v kuse. Určitě se bude opakovat, ale už to natáhneme na dva měsíce v kuse. Jsou to velké vzdálenosti a po cestě je pořád kam zajíždět a na co koukat. 

I když bylo dost lidí,kteří se divili že se na takovou cestu vydávámě nelitujeme ničeho. snad jen toho, že jsme se museli vrátit :) Jedna z mála věcí,kterou fakt už moc nemusím je německá dálnice a její přejezd za dne. Němci jedou buď jako závodníci F, nebo se stašně táhnou po okreskách. Příště Německé zásadně až v noci. A to příště bude ještě toto léto, protože Dánsko chceme dát ještě jednou :)


Poté,co se uploadují všechny fotky na Picassa přibude ještě odkaz na album, kde je fotek hoodně moc v původním rozlišení. Bohužel jen v takovém, které nám dovolila naše technika - tedy Tablet-y, mobily a stařičký foták Nikkon.

Na cestě jsme potkali prima rodinku, se kterou určitě plánujeme něco dalšího podniknout. Ti, sotva vybalili a vyprali opět vyrazili na cestu. Tentokrát jižním směrem. A tak HURÁ BLÁZNIVÝM NÁPADUM :) :) :)

Rømø - megapláž v Dánsku.

 Tak už jsme skoro měli směr domů,ale po cestě se nám do cesty zapletl malý ostrov s ohromnou pláží a tomu prostě nešlo odolat ;-) Ale večer zkusíme překonat posledních 900 km a zítra dorazit.

Opoždění návratu.

Protože se nám v cestě neustále ukazují nějaké nove zajímavé místa tak už je jasné,že se s návratem opozdime. Snad ve středu by jsme měli být zpět. Zatím směřujeme na Malmö a potom přes more a německo. Jelikož už jsme přetáhli nejenom termín ale i datový limit tak není možné psát do blogu nové příspěvky. Tak až dorazíme dodatečně zprávy doplníme.

Fulufjalet a vodopád Njupeskar

Tam jsme se konečně dokolibali do NP Fjulafalet . Prakticky jezdíme přes hranice Norska a Švédska. Akorát jsem si nějak blbě zadal souřadnice a tak jsme posledních 30km jeli lesem po šotolině. A protože do toho pršelo tak auto i s bydlikem byly jako prasata. Poslední stoupání do výšky přes 700m nad more a už nás vítali caparti od našich známých . Navštívili jsme je v jejich dočasném obydlí kterým byl prostorný srub s krbem.
Dali jsme si palacinky a salám s cibuli a prokecali jsme se opět do dalšího dne. Čas bohužel moc rychle utíká.
Ráno jsme se opět rozloučili a po jejich odjezdu jsme si prošli park. Procházka k vodopádu,který je největším ve Švédsku byla příjemná a turisticky nenáročná .
Po procházce jsme si dali jeste něco na.posilnenou a vyrazili směrem Oslo. Tam se chystáme na návštěvu.

Álen - procházka pod vodopádem.

Ráno jsme vstali už před desátou hodinou. Po snídani jsme šli do kiosku a koupili nějaké suvenýry. Potom jsme se šli projít k řece a pod vodopád. Tam jsem našel pozůstatky důlní činnosti .Všude kolem bylo struska a kameny s nazelenalou barvou. Z toho jsem usoudil že že tady kolem asi zpracovávala měděná ruda.
Potom jsme šli po proudu řeky ke starému mostu. Po něm se ale už dnes nejezdí. Nahradil ho most nový. Po návratu balíme a vyrážíme směr Roros kde chceme navštívit muzeum a městečko si projít.

Røros-stare důlní městečko.

Tak jsme navštívili avizovaný Røros. A hned na začátku se nám začal líbit. Vstoupili jsme do něj úzkou obchodní uličkou a všude bylo na co koukat. Na konci ulice byl hezky kostel.Je to jedna z viditelný dominant městečka ve kterém dýchá nostalgie minulé doby. Tou největší je ale rekonstrukce starého objektů hutě kde se zpracovávala měď. A spousta starých malých dřevěných domečku kolem.
Navštívili jsme muzeum kde se mohli podívat na funkční modely jak to tady fungovalo a prošli si prostory hutě.
venku jsme prošli kolem starých domečku a zašli do jednoho na vafli a kávu. Za 40 švédů jsme si pochutnali. Potom jsme koupili nějaké suvenýry a já sobi salám. Už se blížila šestá a obchůdky zaviraly a my jsme se vydali k autu. Ještě nás čeká cesta do. Švédského parku Fulufjalet kde nás čekají známí z Å.